Základní grafické principy

Na této stránce

Prezentační animace

Idea vizuálního stylu

Sklenička na stole. Běžný předmět. Procházíme kolem bez povšimnutí. Co se ale stane, pokud je umístěna na sokl? Máme ostych se jí byť jen dotknout bez bílých rukaviček, se soustředěným výrazem sledujeme každou její křivku, fascinovaně zkoumáme lomy světla, ani nás nenapadne se z ní zkoušet napít. Přerodí se v exponát.

Právě akt vystavení se stal základní ideou návrhu nové vizuální identity MUZA. Stylizovaný sokl je přítomen nejen v samotném logotypu, ale především jako základní ideový i kompoziční princip sjednocuje všechny prvky vizuální identity, dává jim jasný řád a vnitřní logiku.

Motiv soklu

S motivem soklu je ve vizuální identitě pracováno na třech úrovních: typografické, grafické a trojrozměrné. V typografické, nejvíce stylizované podobě, se motiv uplatňuje především v samotném logotypu. Druhou úrovní je pak grafické ztvárnění soklu pomocí barevných ploch s definovanou barevností a kontrastem. To umožňuje jednoznačné formální sjednocení veškerých tiskovin, aniž by však motiv soklu přehlušoval samotný komunikovaný obsah. Ve třetí úrovni, tj. trojrozměrné, se sokl přirozeně prolíná muzejním prostorem, rozpra­cován je ale i na propagačních předmětech a ve způsobu prezentace muzea na sociálních sítích.

Tvorba výstupů

Pro dosažení uceleného vizuálního vnímání muzea nášvtěvníky je důležité dodržovat principy tvorby výstupů — a to jak kompozicí (motivem soklu), tak barevností, prací s obrazovou částí či typografií.

Pro detailní instrukce si rozklikněte jednotlivé kapitoly pod obrázky.

Ve všech materiálech prvotního kontaktu (plakáty, elektronické i tištěné pozvánky, měsíčník MUZA apod.) se snažíme využívat motivu soklu. Ten je vždy umístěn u spodní hrany a má přesně definovaný poměr levé a pravé části: šířka pravé je 1,7násobkem levé (viz první slide výše). Výška soklu je variabilní a přizpůsobuje se grafickému motivu v obrazové části tak a formátu výstupu tak, aby celková kompozice působila přirozeně a vyváženě.

U materiálů druhotného kontaktu (katalog k výstavě apod.) již není nutné motiv soklu používat.

V prostoru vymezeném pro obrazovou část (tj. nad soklem) lze pracovat s libovolnou bitmapovou či vektorovou grafikou. Upředňostňovány jsou přitom takové motivy, které využívají ideu soklu — tedy např. muzejní předmět (ať již vyjádřený fotografií či vektorovým tvarem) položený na „soklu“ tvořeném spodní částí výstupu.

Fotografie je možné (ale nikoliv nutné) uzavírat do pomocného kruhu.

Logo MUZA je vždy umisťováno do levého horního rohu formátu.

Hlavní nadpis je sázen z písma Rapida L (v odůvodněných případech lze užít i Aazirk Muza) na střed s lehkým přesahem nad sokl (pro zlepšení čitelnosti písma je možné přesah nad sokl resp. průnik se zobrazeným předmětem zbarvit jinou barvou). Doplňkové informace jsou zpravidla sázeny písmem Aazirk Muza v řezu Medium na střed pod hlavní nadpis.

Doplňková loga (zřizovatel, sponzoři apod.) jsou zpravidla umisťovány do levého dolního rohu, přičemž je možno je orientovat i vertikálně (dovolují-li to pravidla užitých log).

Plný název instituce, její adresu či termín / dobu trvání akce sázíme písmem Aazirk Muza v řezu Medium, a to zpravidla na pravý praporek do pravého horního rohu (účaří může být otočeno o 90 °, text čteme zespodu nahoru).

Barevnost grafických výstupů vychází z definované barevné palety MUZA. Až na výjimečné případy se snažíme použít maximálně dvě barvy (plus jejich tmavostní odstíny): např. tyrkysovou pro pozadí a fialovou pro obrazové prvky a typografii.

Sokl má striktně definované tmavostní poměry — levá (menší) část musí být vždy o jeden stupeň tmavší, než pravá (větší část). Použijeme tak např. Dark Turqoise pro levou část a Mid Turquoise pro pravou (příp. Mid Turquoise pro levou a Light Turquoise pro pravou).

Použití sbírkových předmětů

Jak pro jednotlivé výstavy, tak pro obecné propagační materiály můžeme využívat potenciálu muzejních sbírek. Základní kompoziční motiv soklu přímo vybízí k „vystavování“ sbírkových předmětů. Je-li to možné, snažíme se tyto předměty fotografovat či jinak zobrazovat (příp. kompozičně umisťovat) tak, že rovina pohledu je totožná s výškou soklu.

Ukázky aplikací